Amerika

Původ aztéckého kalendáře, zvaného "Cuahuxicalli" ("Nádoba orla") nebo také "Sluneční kámen", není znám. Byl objeven v r. 1790 v Tenochtitlanu, starém aztéckém centru (dnes Mexico City - hlavní město Mexika), při opravách katedrály. Tento obrovský čedičový monolit má průměr 3,5 m, tloušťku 1,4 m a váží 25 tun. V určitém ohledu překonává svou přesností náš gregoriánský kalendář a mohl by se používat i dnes. V jeho pestrobarevném reliéfu jsou symbolicky zachyceny cykly Slunce, Měsíce, Venuše, ale také Marsu, Merkuru, Jupiteru, Saturnu a některých komet. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi pryskyřičného pojiva.cca 245x245x12 mm; 1,20 kg.

Tato aztécká pohřební maska byla používána při pohřebních rituálech, jež měly zajistit zemřelému úspěšný přechod do světa mrtvých. Široce otevřené oči vyjadřují víru ve zrození v novém životě, protože stejně jako ostatní americké kultury i Aztékové věřili v nesmrtelnost lidské duše, která v podobě pírka ptáka quetzala po smrti odletí do nebe. Maska pochází ze 14. století. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi cementového pojiva. Rozměry: cca 225x225x70 mm; 2,10 kg.

Reprodukce byla vytvořena podle originálu z obsidiánu, který se používal při obřadech a ceremoniích. Je na něm zobrazen aztécký válečník s orlem. Orel byl symbolem jedné z aztéckých bojovnických škol, jež sloužily k výchově mužů pro válečnou službu králi. Úkolem válečníků bylo především bojovat proti nevědomosti a zlu. Reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi pryskyřičného pojiva. Cca 255x70x25 mm; 0,35 kg.

Xipe-Totec ("Nově oděný") byl bohem aztéckého národa, který žil na území dnešního Mexika ve 14. a 15. století, do příchodu španělských dobyvatelů. Tento aztécký bůh byl spojován s nástupem jara, se setbou a obecně s počátkem cyklu, který přináší život. Charakterizovalo jej jaro a květy. Ceremonie a svátky zasvěcené tomuto bohu probíhaly na jaře s příchodem nového slunce. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi pryskyřičného pojiva. Cca 95x200x45 mm; 0,80 kg.

Na tomto kamenném disku je zobrazen člověk hrající pelotu, ceremoniální hru středoamerických Indiánů, prostřednictvím níž byly napodobovány přírodní cykly a fenomény. Hrála se s kaučukovým míčkem a cílem bylo jej prohodit kruhovým otvorem ve zdi. Ve vnějším kruhu můžeme najít datum, které odpovídá našemu roku 590 n. l. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi cementového pojiva. Cca 255x255x25 mm; 1,85 kg.

Aztécký bůh Quetzalcoatl byl uctíván jako dárce civilizace. Podle legend to byl v dávných dobách král, který velice moudře vládl a po své smrti se stal bohem. Tato soška zpodobňuje Quetzalcoatla jako Venuši v tlamě opeřeného hada. V tlamě hada můžeme ještě vidět obětní kamenný nůž. Soška je aztéckou prací z 15. století a nyní se nachází v Národním muzeu archeologie v Mexiku. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi cementového pojiva. Cca 135x200x135 mm; 2,30 kg Tady bych si dovolil malinký dovětek, zdánlivě nesouvisející, po tomto Bohovi byl pojmenován i druhohorní ptakoještěr Quetzalcoatlus, který měl rozpětí křídel až 18 metrů! *** poznámka ... chtěl jsem být paleontologem :(

Tento reliéf zobrazuje mayského kněze při obětním obřadu, který byl zasvěcen kukuřici. Ta byla starými Mayi velmi uctívána. Byla jejich základní potravinou a podle mýtu ji kdysi dávno dostali darem přímo od bohů. Reprodukce je detailem reliéfu, na kterém jsou zaznamenány dějiny Mayů přibližně od roku 3000 př. n. l. Celý reliéf je umístěn v Chrámu listového kříže v Palenque. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi cementového pojiva. cca 120x260x15 mm; 0,85 kg

Thumi je ceremoniální nůž. Podle chimúské legendy je na něm zobrazeno božstvo s antropomorfní postavou a křídly, které se dá identifikovat jako král Naymlap. Kultura Chimú je dnes zařazována do období mezi 11. a 15. stoletím. Národ Chimú obýval Mochické údolí v Peru. Reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi cementového pojiva. Rozměry: cca 80x190x10 mm; 0,25 kg.

Yum Kaax byl mayským bohem kukuřice a "Pánem lesů". Zobrazován byl vždy jako mladík, někdy s kukuřičným klasem vpleteným do vlasů. Byl patronem rolnictví a uctíván byl též jako bůh života, úspěchu a hojnosti. Kukuřice, základní potravina starých Mayů, byla považována za božskou plodinu, kterou lidem na Zem přinesla Aatainsic, dcera Velkého Ducha. Naše reprodukce je vyrobena z umělého kamene na bázi pryskyřičného pojiva. Cca 165x240x35 mm; 0,45 kg.