rozšířené
Přejít na menu nové zboží

numismatika, mince / středověk až renesance, mince

středověk až renesance, mince

Středověké mince, pražské groše a tolary. Po rozpadu západořímské říše se výjimečně vyskytovaly barbarské mince, spíše se však vůbec nepoužívaly. Na britských ostrovech se znovu razí mince od 8. století (arcibiskupové v Yorku a Canterbury). Frankové však razili mince již od zakladatele franské říše Chlodvíka I. Merovejského (králem 481 – 511) – konkrétně zlaté i stříbrné denáry. Karel Veliký pak zavedl karolinskou libru rovnající se 240 denárům, panovník si vyhradil na ražbu mincí monopol, objevily se zákony proti padělatelům – těm hrozily ve středověku nejvyšší tresty, např. uvaření v oleji. Motivy na rubu i líci jsou spojeny s konkrétními panovníky nebo křesťanstvím. Mince vyrobené ze zlata byly většinou různé typy dukátů, popř. florény. Stroje na výrobu mincí se zavádí od 16. století. V době italské renesance se ze směnek vyvinuly první evropské bankovky (mimo to existovaly i v Číně).

Na českém území se původně platilo nějakým druhem šátků – 10 ks se vyrovnalo denáru; první ražba mincí je doložena z roku 960 (Boleslav I.); šlo postupně o denáry „velkého střížku“ (10. st. – 1. pol. 11. st.), dále denáry „malého střížku“ (2. pol. 11. st. – 1. pol. 13. st.) a brakteáty od 13. st. (tenké, 40 mm, asi 1 g stříbra; na nich se poprvé setkáváme i s českým znakem – dvouocasým lvem); rozvoj ražby souvisel se vznikem nových měst a objevy nových stříbrných dolů. Ve 13. století se zde již razilo na 21 oficiálních místech. Ve 14. – poč. 16. st. se setkáváme s kvalitnějšími groši („denarius grossus“); pražský groš („grossus pragenses“, posléze ražený v Kutné Hoře) byl svého času nejkvalitnější měnou v Evropě. Pro představu, ve 14. století si nádeník vydělal 4 - 6 grošů týdně, tesař 16 – 20, krávu mohl koupit za 22 – 55, kus másla nebo sýra nebo nůž za groš. V 15. st. si běžný řemeslník vydělal 2,5 groše denně – kamenný dům na dnešním Staroměstském náměstí v Praze stál až 12000 grošů, v postranní uličce ale už „jen“ 1200 a dřevěný dům 360; pro porovnání, kuře stálo 0,5 a boty 4 groše. Na poč. 16. st. se objevuje po otevření tamních stříbrných dolů jáchymovský tolar (30 g stříbra, = 24 pražských grošů; od něj odvozuje své jméno dolar).

1-15 z 15 celkem

STŘEDOVĚKÝ DENÁR, Boleslav II., Čechy

katalogové číslo: MCO22

cena: 75 Kč

   

Cínová replika mince z doby Boleslava II. Velikost: 3 cm.

Více informací

STŘEDOVĚKÝ DENÁR, Břetislav I., Čechy

katalogové číslo: MCO21

cena: 75 Kč

   

Cínová replika mince z doby Břetislava I. Velikost: 2 cm.

Více informací

Čechy, Albrecht z Valdštejna, dukát 1628 mosazná replika mince

katalogové číslo: MCO01

cena: 45 Kč

   

Tento vzácný Valdštejnův dukát z roku 1628 nese na rubové straně letopočet ve zvláštní formě 628. Rytec razidla pravděpodobně udělal chybu při rozvržení opisu a pro chybějící číslici 1 již nezbyl dostatek místa.

Valdštejnovo zlato

Zahájení ražby valdštejnských mincí vycházelo ze samolibé snahy vévody vyrovnat se jiným šlechticům českého království, kteří měli v té době mincovní právo. Valdštejnovi nešlo v první řadě o zisk z vlastního mincování. Již dříve se nesmírně obohatil účastí na dewitském konsorciu při vydávání znehodnocených vládních peněz, jež mělo za následek zničení české měny, totální hospodářský rozvrat země a následně r. 1623 vyhlášení státního bankrotu. O důvodech vlastního mincování Valdštejn doslova píše: „Ale já toho nedělám pro užitek, než pro reputaci.“ Valdštejn však nedisponoval bohatým nalezištěm zlata, proto pro ražbu svých dukátů nechával stahovat z oběhu a přemincovávat i nekvalitní cizí mince a tzv. klenotnický pagament. Snad z důvodů úspory nákladů či z něčí snahy nezákonně se obohatit se nakoupené zlato příliš nepřečišťovalo. Nízká ryzost zlatých mincí byla zjištěna již roku 1629 v Drážďanech a Zaháni. Tento fakt později vedl k personálním a výrobním změnám v jičínské mincovně.

Materiál: Mosaz. Váha: 2 g, Velikost: 21 mm

Více informací

OTTO, 962 - 973, replika francké mince

katalogové číslo: MCO19

cena: 85 Kč

   
OTTO (962 - 973), cínová replika francké mince. Ručně odlito a opatinováno. Mince dodáváme v dárkovém balení (sáček s popiskem). Velikost cca 2.3 cm.

Více informací

MATYÁŠ KORVÍN, 1458 - 1490, replika uherské mince

katalogové číslo: MCO18

cena: 95 Kč

   
MATYÁŠ KORVÍN (1458 - 1490), cínová replika uherské mince. Ručně odlito a opatinováno. Mince dodáváme v dárkovém balení (sáček s popiskem). Velikost cca 2.8 cm.

Více informací

PIPIN III., 751 - 768, replika franské mince

katalogové číslo: MCO17

cena: 75 Kč

   

PIPIN III. (751 - 768), cínová replika franské mince. Ručně odlito a opatinováno. Mince dodáváme v dárkovém balení (sáček s popiskem). Velikost cca 1.7 cm.

Více informací

MÁRIA, 1342 - 1382, Dinár, replika uherské mince

katalogové číslo: MCO20

cena: 95 Kč

   
MÁRIA (1342 - 1382), cínová replika uherské mince (dinár). Ručně odlito a opatinováno. Mince dodáváme v dárkovém balení (sáček s popiskem). Velikost cca 2.8 cm.

Více informací

Čechy, Jan Lucemburský, florén, mosazná replika mince

katalogové číslo: MCO03

cena: 45 Kč

   

Materiál: Mosaz. Velikost: 21 mm.

Florén je první českou zlatou mincí, jejíž ražba započala roku 1325. Ražba českých florénů byla záležitostí spíše reprezentativní, protože v Čechách chyběly větší zdroje zlata. Vysoká kvalita florénů způsobila, že se mince ztrácely z oběhu – byly taveny, ukrývány nebo mizely v zahraničí. Nejčastěji užívanou mincí tak v Čechách zůstával stříbrný pražský groš. Směnný kurz počítal s 16 pražskými groši na 1 florén, jehož hmotnost byla asi 3,53 gramu o ryzosti 990/1000. O ražbě florénů krále Jana je zmínka ve Zbraslavské kronice Petra Žitavského. Uvádí se v ní, že roku 1325 byla pod dohledem lombardským (florentským – odtud název florén) v Praze zahájena práce spojená s ražbou zlatých mincí. Obraz českých florénů zachovává podobu své italské předlohy – zlaté mince města Florencie s obrazem heraldické lilie na líci a postavou sv. Jana Křtitele na rubové straně. Jen podle zkráceného lícního opisu JOHANNES REX BOEMIE lze rozeznat český původ těchto mincí.

Více informací

Morava, Jošt Lucemburský 1375 - 1411, Dukát, mosazná replika mince

katalogové číslo: MCO07

cena: 65 Kč

   
Materiál: Mosaz. Velikost: 21 mm.

Sporný a unikátní dukát moravského markraběte Jošta existuje s největší pravděpodobností pouze ve dvou exemplářích. Dodnes se vedou spory, zda se jedná o pravé mince či snad padělky z 19. století. Avers mince však nese velmi věrohodné vyobrazení markraběte provedené v čistě gotickém stylu. Jošt obnovil brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince, včetně omezené emise tohoto dukátu. Jošt (lat. IODOCUS) Lucemburský, moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt, římský král, prvorozený syn markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV. a Markéty Opavské. Jošt byl velmi schopným a obratným politikem, který ctižádostivě toužil po větší moci i majetku a neváhal v zájmu svých cílů měnit strany a názory. Spolu se svými bratry citelně zasahoval do záležitostí českého království, kde vládl jejich bratranec Václav IV. Roku 1410 proti němu kandidoval na krále Svaté říše římské. Volba probíhala v situaci, kdy žil zvolený, korunovaný, ale roku 1400 sesazený římský král Václav IV. Kurfiřti zvolili v září 1410 za římského krále Zikmunda. Protože však nedostal potřebnou většinu hlasů, volbu 1. října opakovali a své hlasy dali Joštovi. Z titulu římského krále se těšil jen krátce, od 1. října 1410 do 18. ledna 1411, kdy zemřel na brněnském hradě Špilberku.

Více informací

Michal III., Solidus, 842 - 867, mosazná replika mince

katalogové číslo: MCO08

cena: 55 Kč

   

Materiál: Mosaz, Váha: g, Velikost: 20 mm.

Zlatý solidus byzantského císaře Michala III., nález z hrobu č. 480 u trojlodní baziliky v Mikulčicích. Za Michaela III. zpočátku vládla převážně jeho matka Theodora. Od roku 856, kdy dal její bratr zavraždit ministra Theoktista a Theodora musela odstoupit, vládl za něj vojevůdce Bardas s titulem Caesar. V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rostislav poselství k císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na Velké Moravě. Obyvatelé Velké Moravy se již v té době sice seznámili s církevním učením misionářů z východofranského království, ale kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů, a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat. Díky znalosti jazyka byli pro tuto misi vybráni právě Konstantin a Metoděj. Při přípravách Konstantin sestavil písmo pro slovanský jazyk – hlaholici – a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb. Po zavraždění Barda roku 865 se spoluvládcem Michaela III. stal Basileios (původem arménský podkoní), který však nechal svého spolucísaře a přítele 23. září roku 867 také zabít a poté se stal zakladatelem nové dynastie.

Více informací

Čechy, Karel IV., Dukát, mosazná replika mince

katalogové číslo: MCO09

cena: 65 Kč

   

Materiál: Mosaz. Velikost: 22 mm.

Císařský typ dukátu Karla IV. ražený po roce 1355. Dukáty Karla IV. byly na rozdíl od dukátů jiných evropských vládců raženy pouze v malém množství z důvodu omezených přírodních zdrojů zlata jílovských a kašperských dolů. Proto se dnes jedná o velmi vzácné české mince. Lícní strana dukátu nese autentické poprsí českého krále a římského císaře Karla IV. s císařskými insigniemi – korunovačními klenoty. Dukáty, ražené z téměř čistého zlata, byly nevyššími peněžními nominály gotiky a sloužily jako platidlo většinou jen v mezinárodním obchodě. Přes obrovský hospodářský a politický vzestup Čech paradoxně upadala kvalita a jakost pražského groše. Ke konci vlády Karla IV. poklesl obsah stříbra v groši na pouhých 75 %, přičemž první pražské groše obsahovaly v době svého zavedení roku 1300 asi 93 % stříbra.

Více informací

Templářský denár, měď

katalogové číslo: MCO04

cena: 55 Kč

   
Materiál: Měď. Váha: 1,9 g. Velikost: 21 mm.

Řád templářů byl největším a nejmocnějším rytířským řádem středověku. Řád byl založen roku 1118 nebo 1119 jako důsledek první křížové výpravy do Palestiny (1096-1099). Úkolem řádu bylo pomoci chránit nově založené Jeruzalémské království proti nepřátelským muslimským sousedům a zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující do Jeruzaléma. Jejich odznakem byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže. Ve výzbroji měli většinou meč a štít ve tvaru erbu. Pečeť templářů - dva jezdci na jednom koni měli symbolizovat chudobu nebo byli interpretováni jako zobrazení dvojí role templářů – mnich a voják.

Více informací

Brakteát PRAGA, stříbro 999

katalogové číslo: MCO02

cena: 350 Kč

   
Materiál: Stříbro .999, Váha: 0,6 g, Velikost: 37 mm.

Brakteát (Bracteat) z latinského bractea = tenký (plátek, plíšek). Jedná se o jednostranné mince ražené na velmi tenkém stříbrném střížku knoflíkového tvaru. Mince o průměru kolem 40 mm tak váží například pouhý 1 gram! Lícní reliéf Brakteátů je prohlouben a často zdoben několika soustřednými kruhy. Razí se pouze jedním (horním) razidlem, přičemž spodní razidlo je nahrazeno většinou koženým podkladem. Technologicky je možné vyrazit i více kusů najednou (3-4), čehož ve středověku využívali k zefektivnění ražby. Nejvíce oblíbeny a rozšířeny byly Brakteáty ve 12. a 13. století v Německu a Čechách. Především německé ražby se vyznačují pestrým rozsahem motivů a nádherným výtvarným provedením. Vznik termínu Brakteát však spadá až někam do 17. století a týká se jenom formy mince, ne její hodnoty.

Více informací

Čechy, Albrecht z Valdštejna, Nevydaný tolar 1626, hliník, replika

katalogové číslo: MCO15

cena: 55 Kč

Produkt je nedostupný a nelze ho objednat

Materiál: Hliník. Velikost: 41 mm.

Razidla prvních valdštejnských tolarů dodal pravděpodobně rytec pražské mincovny K. Engelhardt. Vyryl prý (snad dokonce dvakrát) podobiznu Valdštejna tak ohavně, že se frýdlantský zemský hejtman Taxis neodvážil tyto kolky vůbec použít pro ražbu a raději objednal nová razidla u nejmenovaného moravského rytce. První vzácné Valdštejnovy tolary, ražené v roce 1626 v počtu asi 2 000 kusů, nesly rubní opis DOMINUS PROTECTOR MEUS. Toto heslo bylo však použito bez Valdštejnova vědomí. Proto jej po zhlédnutí odražků svých tolarů nechal nahradit vlastním rodovým heslem INVITA INVIDIA (závisti navzdory). Avšak za pouhé dva dny se rozhodl jinak, a to pro opis SACRI ROMANI IMPERII PRINCEPS, který podle jeho soudu lépe vyjadřuje jeho významné postavení v říši. Ačkoliv je mnohdy uváděno, že heslo INVITA INVIDIA bylo použito na Valdštejnových mincích, není tomu tak. Tolary s tímto opisem nebyly pravděpodobně nikdy raženy.

Více informací

Čechy, Václav II, Brakteát, harpyje, hliníková replika mince

katalogové číslo: MCO13

cena: 45 Kč

Produkt je nedostupný a nelze ho objednat

Materiál: Hliník. Velikost: 20 mm.

Roku 1300 provedl český a polský král Václav II. měnovou reformu, kterou zajistil zemi stabilní minci – pražský groš. Brakteáty tohoto panovníka jsou tedy posledními českými brakteáty. Historie brakteátů: Roku 1210 opustil král Přemysl Otakar I. ražbu tradičních denárů, které byly v dané době značně znehodnoceny, a dal razit novou minci – brakteát (z lat. bractea – tenký plech). Brakteát byla jednostranná mince ražená z tenkého plechu, většinou stříbrného, výjimečně zlatého či měděného. Minci se lidově přezdívalo plecháč. Tyto brakteáty byly raženy po vzoru míšenských a Přemysl Otakar I. je dal razit proto, že v souvislosti s kolonizační vlnou na naše území ve velkém pronikaly jak míšenské brakteáty, tak jihoněmecké haléře a vídeňské feniky. Český král se snažil zjednat svému mincovnímu regálu opět platnost vydáváním takových mincí, k nimž by mohl mít lid důvěru. Byla tak opět zavedena dobrá mince, jejíž nominální hodnota se bezmála kryla s hodnotou kovu v ní obsaženého.

Více informací

produkty
Doporučujeme
velkomoravské šperky
nové produkty
geologie minerály archeologie Kosovo je Srbija
0 Kč
rozšířené
Slovensko
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.  Další informace