Michal III., Solidus, 842 - 867, mosazná replika mince

Materiál: Mosaz, Váha: g, Velikost: 20 mm.

Zlatý solidus byzantského císaře Michala III., nález z hrobu č. 480 u trojlodní baziliky v Mikulčicích. Za Michaela III. zpočátku vládla převážně jeho matka Theodora. Od roku 856, kdy dal její bratr zavraždit ministra Theoktista a Theodora musela odstoupit, vládl za něj vojevůdce Bardas s titulem Caesar. V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rostislav poselství k císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na Velké Moravě. Obyvatelé Velké Moravy se již v té době sice seznámili s církevním učením misionářů z východofranského království, ale kníže Rostislav se obával politického a náboženského vlivu německých kmenů, a tak ze země nechal latinsky mluvící kněží vyhnat. Díky znalosti jazyka byli pro tuto misi vybráni právě Konstantin a Metoděj. Při přípravách Konstantin sestavil písmo pro slovanský jazyk – hlaholici – a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb. Po zavraždění Barda roku 865 se spoluvládcem Michaela III. stal Basileios (původem arménský podkoní), který však nechal svého spolucísaře a přítele 23. září roku 867 také zabít a poté se stal zakladatelem nové dynastie.