Český lev

Původním znakem českého knížete a později krále z rodu Přemyslovců byla černá orlice na stříbrném poli, podle tradice již od knížete a pozdějšího patrona země sv. Václava. Díky připojeným červeným plamínkům bývá také označována jako plamenná orlice.

Přemyslovská orlice. Pasionál abatyše Kunhuty, c. 1321. Wikimedia Commons

Poprvé se měl stát český lev znakem vládnoucího Přemyslovce za Vladislava II. spolu s královským titulem jako odměna, kterou mu udělil císař Fridrich Barbarossa za vojenskou pomoc při dobytí Milána v roce 1158 – tehdy mělo jít ještě o lva s jedním ocasem. Druhý ocas měl být lvu přidělen jako polepšení znaku za Přemysla Otakara I. jako odměna za to, že pomohl římskému králi Otovi IV. potlačit povstání v Sasku. Obě zprávy pocházejí od kronikáře zvaného Dalimil a s ohledem na jakékoliv další důkazy jsou považovány spíše za smyšlenky. Jediný reálný doklad z této doby představuje pečeť moravského markraběte Vladislava Jindřicha z počátku 13. století, na níž je český lev vyobrazen na štítě jezdecké figury.

Český lev. Freska z městského paláce (hradu) Gozzo v Kremži, 3. čtvrtina 13. století. Wikimedia Commons

Konečně průkazné používání tzv. českého lva se dvěma ocasy je doloženo až z období těsně před polovinou 13. století a nejspíše souvisí s nástupem Přemysla Otakara II. jako spoluvládce (tzn. mladšího krále) s jeho otcem Václavem I. Čeští králové tedy v první polovině 13. století používali nejspíše současně jak původní přemyslovskou orlici, tak českého lva. Po definitivním nástupu Přemysla Otakara II. na trůn se stal dominantním znakem českých králů dvouocasý korunovaný stříbrný lev na červeném poli a přemyslovská orlice sv. Václava ustoupila do pozadí. Ostatně nejstarší známé barevné vyobrazení českého lva představuje freska z městského paláce Gozzo (Gozzoburg) v rakouské Kremži. Freska pochází z období někdy mezi lety 1250-1276, kdy měl Přemysl Otakar II. na rakouské země vliv a určitou dobu zde i vládl. Později v roce 1339, po vymření hlavní větve Přemyslovců, udělil král Jan Lucemburský orlici jako znak tridentskému biskupovi. Hlavním znakem českého království tak zůstal český lev, který tak jen s malými změnami přetrval až do dnešní doby ve formě tzv. malého státního znaku a jako součást tzv. velkého státního znaku.

Český lev. Pasionál abatyše Kunhuty, c. 1321. Wikimedia Commons

O to, proč má český lev dva ocasy, se vedly dlouhé diskuse a na toto téma vznikly i různé žerty. Poslední značně reálná teorie v této věci předpokládá, že k přidání druhého ocasu došlo v době jmenování Přemysla Otakara II. spoluvládcem za života jeho otce Václava I. a mělo symbolizovat právě sdílení vlády s dosud žijícím králem.