Diviš Bořek z Miletínka: Zeman, hejtman a stavitel Kunětické hory

Mezi husitskými veliteli vyniká Diviš Bořek z Miletínka jako symbol pragmatického válečníka, který svou dráhu začal mezi radikály a skončil jako vůdce umírněných.
Diviš Bořek se narodil někdy mezi lety 1360–1370 v oblasti dnešního Lázní Bělohrad. Pocházel z drobné zemanské rodiny sídlící na tvrzi nedaleko Miletína, v srdci východních Čech. Jeho rané působení je spojeno především se Středními a Východními Čechami, kde později rozšířil svůj vliv na rozsáhlé majetky.
Od radikála k umírněnému
Na počátku husitských válek se Diviš přidal k radikálnímu křídlu husitů. Byl horlivým bojovníkem a jeho jméno bylo spojováno s několika vojenskými operacemi proti církevním institucím.
Roku 1421 dobyl bohatý Opatovický klášter, čímž získal značné bohatství. Z jeho výtěžků pak přestavěl hrad na Kunětické hoře, který se stal jeho hlavním sídlem. Ještě téhož roku vypálil i cisterciácký klášter v Sezemicích a tím upevnil svou moc nad okolním územím.
Cesta k velení
Roku 1422 byl Diviš Bořek jmenován hejtmanem Hradce Králové, jednoho z nejdůležitějších měst tehdejší východní Čech. V roce 1423 vedl s Bedřichem ze Strážnice vojenské tažení na Moravu. V bitvě u Kroměříže slavili vítězství nad vojsky olomouckého biskupa a opavského knížete, získali tučnou kořist.
Osobní triumf však zkalilo jeho sesazení z hejtmanského úřadu v Hradci Králové, radikálové ho zbavili funkce. To byl klíčový okamžik, kdy se definitivně obrátil zády k radikálnímu husitství.
V boji s radikály
Diviš Bořek se brzy stal významnou osobností umírněného husitského proudu. Při pokusu o přepadení Prahy roku 1427 jako kolínský hejtman plánoval sněm umírněných, ale akce byla prozrazena a vojska utrpěla zničující porážku.
Téhož roku se Kolín stal terčem obléhání Prokopa Holého. Diviš dokázal město bránit celé tři měsíce, ale nakonec byl donucen ke kapitulaci, když se proti němu vzbouřila chudina uvnitř města.
Uzavřel s Prokopem příměří a za slib bezpečného odchodu předal Kolín radikálům.
Vůdce umírněných
Přes tyto nezdary se Divišova hvězda nezastavila. V následujících letech se stal faktickým vůdcem umírněného husitství.
Jeho největší chvíle přišla roku 1434 v bitvě u Lipan. Jako velitel pomohl umírněným a katolickým vojskům k drtivému vítězství nad sirotky a tábority, čímž de facto ukončil hlavní fázi husitských válek.
Bitva u Lipan
Odměny a bohatství
Za své věrné služby byl odměněn králem Zikmundem Lucemburským. Roku 1436 získal do dědičného držení Kunětickou horu a kolem padesáti vesnic, původně patřících opatovickému klášteru. Dále získal obec Velim, dvě tvrze a později i Pardubice, které odkoupil.
Jeho majetek se rozrostl na jedno z největších domínií východních Čech. Po dlouhých letech bojů se tak Diviš Bořek stal nejen válečníkem, ale také velmožem s pohádkovým bohatstvím.
Smrt a dědictví
Diviš Bořek z Miletínka zemřel 8. ledna 1438. Jeho rozsáhlé državy byly rozděleny mezi jeho syny, ale postupně se zmenšovaly a rozpadaly.
Přesto jeho odkaz přetrval: jako stavitele Kunětické hory, jako jednoho z klíčových aktérů husitských válek.
Související produkty
A co číst dál

Jošt Lucemburský: Moravský král, který sahal po římské koruně
Jošt Lucemburský, přezdívaný Moravský král, byl jednou z nejmocnějších a nejambicióznějších postav svého rodu. Politik, diplomat, válečník i kurfiřt, který se na konci svého života dotkl samotné římské koruny, byť jen na krátkou chvíli.

Jan Čapek ze Sán: Velitel sirotků a válečník s velbloudem
Mezi postavami husitských válek se Jan Čapek ze Sán řadí mezi nejzajímavější. Skvělý válečník, schopný stratég, ale také muž, jehož pověst kazila krutost, hrabivost a někdy až nezdravé sebevědomí.

Husitský otřes Evropy: Jak malý národ změnil kontinent
Husité nebyli jen kacíři, jak je označovali jejich nepřátelé. Byli první, kdo prokázal, že je možné ubránit víru i proti celé křesťanské Evropě.

Hrad Trosky
Trosky, magický symbol Českého ráje, skrývá labyrint podzemních chodeb