Jan Čapek ze Sán: Velitel sirotků a válečník s velbloudem

Mezi postavami husitských válek se Jan Čapek ze Sán řadí mezi nejzajímavější. Skvělý válečník, schopný stratég, ale také muž, jehož pověst kazila krutost, hrabivost a někdy až nezdravé sebevědomí.

Od Sán k válečnické kariéře

Jan Čapek se narodil kolem roku 1390 poblíž města Sány u Kolína jako syn drobného šlechtice.
V době husitských válek se přidal na stranu sirotků, radikálního husitského křídla, které po smrti Jana Žižky zůstalo bez "otce". Právě odtud pochází i jejich název.

Po Žižkově smrti (1424) se stal Jan Čapek vrchním velitelem sirotčích vojsk v letech 1431– 1434.

Spanilé jízdy a osudy bitev

Již roku 1427 vedl Čapek sirotčí vojsko do Slezska. Výprava však skončila fiaskem, v bitvě u Náchoda byli husité drtivě poraženi slezskými oddíly a museli se potupně stáhnout zpět do Čech.

Další velké tažení následovalo roku 1431, tentokrát do Horních Uher (dnešního Slovenska). I když zprvu slavili úspěchy a získali bohatou kořist, při návratu došlo k tragédii. Při přechodu přes Váh byli překvapeni uherskou jízdou a v bitvě u Ilavy a následné bitvě u Bánova utrpěli katastrofální porážku. Husité ztratili většinu pěchoty, všechny vozy i kořist, zachránila se jen část jízdy. Celkové ztráty dosáhly více než 80 % bojovníků.

Byla to jedna z největších porážek husitského vojenství vůbec.

K Baltu a za velblouda

Ne všude se však Čapkovi nedařilo špatně. Roku 1433 vedl slavnou spanilou jízdu na pomoc polskému králi Vladislavu II. Jagellovi proti Řádu německých rytířů. Poprvé v historii dorazili čeští husité až k Baltskému moři, čímž si zajistili polské spojenectví.

Za svou pomoc dostal Čapek neobvyklý dar velblouda, kterého si přivedl na obléhání katolické Plzně. Plzeňané však Čapkovi provedli vtipný kousek při nočním výpadu velblouda ukořistili a odvedli do města. Čapek se marně snažil zvíře vykoupit za 50 kop grošů (cena výkupného za rytíře). Tento kuriózní příběh dodnes připomíná velbloud ve znaku města Plzně.

Další osudy a služba v Polsku

Po porážce husitů u Lipan roku 1434 se sirotčí vojska rozpadla a Jan Čapek odešel ze země. Vstoupil do služeb polského krále a později bojoval na straně Vladislava III. v uherských válkách.

Získal hukvaldské panství na severní Moravě, kde také strávil poslední léta života. Po bitvě u Varny (1444), kde Vladislav III. padl, se smířil se svým starým rivalem Janem Jiskrou z Brandýsa a vstoupil do jeho služeb.

Jan Čapek ze Sán zemřel v roce 1452 na svém panství na Hukvaldech.

Válečník i kontroverzní postava

Čapek byl bezesporu schopný velitel. Dokázal vést velká vojska a uskutečnit odvážné tažení. Jeho jméno je však také spojeno s válečnými krutostmi, například nechal bez milosti zmasakrovat české žoldnéře ve službách Řádu německých rytířů. Často jednal impulzivně, byl proslulý hrabivostí a někdy i zbrklostí.

I přes své stinné stránky zůstává jednou z nejvýraznějších osobností husitských válek.

Rodina a soukromý život

Jan Čapek byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl dva syny Mikuláše a Jiříka. Jeho potomci však již v dějinách nehráli významnější roli.