Vltavíny a šperky

Vltavín – zelený průsvitný tektit (hornina vzniklá dopadem mimozemského tělesa), v podstatě přírodní křemičité sklo s dalšími příměsemi, a který se z 99% vyskytuje pouze v jižních Čechách (zde pak většina v pásmu mezi Pískem a Novými Hrady), je však znám po celém světě. Původ je spojován s meteoritem, který dopadl před asi 14,5 mil. lety v Bavorsku; a který přetvořil místní horninu a vymrštil ji do atmosféry  – ta již v podobě vltavínů dopadla do oblasti jižních Čech, kde se v půdě dále měnila jejich podoba.

 Aerodynamický tvar kapky u vltavínů svědčící o utuhnutí průletem atmosférou je tedy velmi ceněn; další zajímavostí svědčící o jejich vzniku ve vyšších vrstvách atmosféry je 19x – 25x nižší tlak ve vzduchových bublinkách uvnitř vltavínů, než je tlak u hladiny moře. Z předchozího tedy vyplývá, že vltavínů je pouze omezené množství; celkový objem včetně dosud nenalezených vltavínů se odhaduje na 275 tun. Vzácně byly nalezeny i na jižní Moravě, v okolí Chebu nebo Drážďan. Tvar, povrch i velikost se velmi liší, největší nálezy mají až 12 cm délky a hmotnost 150 g (průměr je pod 7 g). Tzv. skulptace znamená typické rozbrázdění povrchové struktury vltavínu zářezy, rýhováním a jamkami vzniklé působením vody v úložišti; pokud však byl vltavín z původního naleziště odplaven (většinou max. asi 10 km), bývá obroušený a matný (naleziště v ornici). Nicméně vltavíny se nenacházejí přímo v řece, jsou usazeny ve vrstvách půdy.

Alternativní a v zahraničí používaný název „moldavit“ se používá od roku 1836 podle německého překladu Týna nad Vltavou (Moldauthein), v jehož okolí se našly první popsané kusy; název „vltavín“ je ještě asi o 100 let mladší. Vědci jej popsali již v roce 1787, tehdy ještě jako „chryzolit“. Střepy vltavínů používali jako nástroje již lidé doby kamenné, ale do 18. století nemáme žádné jiné doklady jejich využití. V jižních Čechách existoval zvyk, že každý muž své nastávající nevěstě daroval vltavín jako důkaz nejhlubších citů. Oblíbené pro výrobu šperků byly v době secese. Winston Churchill nosíval vždy pro štěstí vltavín v kapse. Britská královna Alžběta II. obdržela od švýcarské vlády kolekci luxusních šperků z platiny mj. s neopracovaným vltavínem. Ve šperkařství se používají neopracované nebo broušené.