Hrad Trosky

Jedinečná dominanta malebné krajiny Českého ráje, která je středem pozornosti několik tisíciletí. To je vulkanická skála, na které vyrostl ve 14. století hrad Trosky. Působí tajemně a pro někoho až neuvěřitelně, největší tajemství se ale skrývá v jeho podzemí. Labyrint podzemních chodeb …

Okolí Trosek platilo od pradávna za magickou krajinu. Dvě mohutná vyvřelinová skaliska v podobě býčích a později ďáblových rohů dokázala upoutat na první pohled. Dávní obyvatelé České kotliny, Keltové, považovali toto místo za posvátné a tak ho také ctili. Ačkoliv nemáme jednoznačné archeologické důkazy, okolí Trosek a snad i celá oblast Českého ráje byla pro naše keltské předky posvátnou krajinou, hrající významnou úlohu v duchovním životě Keltů.

Podzemní chodby byly dlouhou dobu jen jednou z troseckých pověstí a ve stejném duchu je popisován i jejich vznik: „Pro pekelníky lidská drzost dostoupila vrcholu, když stařec, který již nalezl pramen, označil pánovi rozsáhlé podzemní prostory s řadou chodeb, puklin a jeskyní v pískovcových skalách pod hradem, které měli čerti za své panství. … Pán dal ve veliké tajnosti dopravit do podzemí několik odsouzených, kteří začali prosekávat chodby s řadou nástrah v podzemních prostorách. Ty měly sloužit v případě obležení k tajnému zásobování a byly i zdrojem vody z jezírek.“ To, že chodba není jen výplodem bujné fantazie středověkých kronikářů, potvrzuje hned několik důvěryhodných zpráv, starších i novějších, s nimiž peklo nemá nic společného.

Nedobytná pevnost a ukrytý poklad

Chodby byly vybudovány po roce 1380 z podnětu prvního troseckého pána, Čeňka z Vartenberka († 1425), který dokázal šikovně využít dílo přírody a zajistit nedobytnost hradu. Bohužel, pan Čeněk se nakonec hradu musel vzdát. Trosky se dostaly do rukou rytíře Otty z Bergova, který záhy nalézá pro chodby nové využití. V touze po majetku se rozhodl, že využije nepokojů husitských bouří, přepadne a vyloupí Opatovický klášter. I když se panu Ottovi podařilo klášter vyplenit, k velkému pokladu se nedostal. Přesto byl jeho lup značný. Proto jej prý uschoval někam do podzemní hradu.

Později byl hrad dobyt zlodějskou tlupou rytíře Kryštofa Šofa z Helfenburku, který se stal na čas novým pánem hradu. V létě roku 1440 jsou Trosky oblehnuty, ale díky tajnému zásobování podzemní chodbou se udrží celé 3 roky a nakonec odolají oblehatelům. Během následujících staletí hrad střídal majitele a po dobytí císařským vojskem během třicetileté války už jen chátral a na tajnou chodbu se pomalu, ale jistě zapomnělo.

Fascinující objevy v podzemí

Období renesance zažilo trosecké podzemí v 19. století, kdy se nejedna skupina odhodlaných badatelů snažila proniknout chodbou až do hradu. Díky těmto expedicím se dodnes zachovaly velice zajímavé zprávy, z nichž nejzajímavější pochází od Dr. Antonína Pařízka, z které si dovolím citovat: „Při výzkumných pracích bylo blouděno chodbami kteréž dle svého profilu zřetelně prozrazují, že byly lidskou rukou upraveny a rozšířeny do tunelovitého tvaru……Zvláštní pozornosti zasluhuje chodba, která jest místy dlážděna plochými pískovcovými deskami a místy její profil ukazuje na dně zřetelný žlábek na odvod vody.“

Výzkumné práce, vedené doktorem Pařízkem, probíhaly roku 1931 a soustředily se na odkrytí chodby, která vede z jeskyně „Sklepy“, ležící zhruba 500 metrů od hradu, ukryta ve svahu mezi četnými skalisky, patrně pod, nebo snad do věže Panna. Zmíněný tým doktora Pařízka vycházel při svém průzkumu ze zpráv uvedených ve starých kronikách a církevních spisech a také z nejednoho vyprávění odvážlivců, kteří se snažili chodbu prozkoumat. Za zmínku nepochybně stojí, že průzkum troseckého podzemí navrhoval i slavný český historik Josef Pekař.

Podzemní chodby pod Troskami jsou skutečností. Pokusů o jejich průzkum proběhla celá řada, veškeré současné snahy ale znemožňuje uzavření jeskyně Sklepy. Přesto zůstává naděje, že se jednou podaří labyrint chodeb prozkoumat a možná dojít až k záhadným dveřím, které vedou do hradního sklepení.