Sada čtyř figurek řeckých bojovníků, každá o výšce 4 cm, je vyrobena z bezolovnatého cínu. Balení obsahuje čtyři různé bojovníky: athénského hoplítu, krétského lučištníka, samského hoplítu a athénského hamippa.
Součástí je plnobarevná informační kartička s vyobrazením bojujících řeckých válečníků převzatým z řecké vázy. Na zadní straně najdete historické informace a další vyobrazení bojovníků. Figurky a kartička jsou uloženy v průhledném plastovém blistrovém obalu.
Raná řecká sídla vznikala jako malé nezávislé obce, které od sebe odděloval členitý terén a které často soupeřily o nejúrodnější zemědělskou půdu. Postupně se z nich vyvinuly městské státy s výraznou vlastní identitou a samostatnou vládou. Někdy mezi sebou bojovaly, jindy se spojovaly. Mezi největší patřily Athény, Sparta, Korint a Olympia.
Válčení bylo běžnou součástí řeckého života. V raných dobách bojovali řečtí vojáci jednotlivě. Obvykle nosili jednoduchou přilbu a kožený hrudní pancíř a byli vyzbrojeni kopím s bronzovým hrotem a mečem.
Na přelomu 6. a 5. století př. n. l. tvořili páteř řeckého vojska hoplíté. Tito pěší bojovníci byli vyzbrojeni dlouhým kopím a mečem a chránili se kulatým bronzovým štítem. Bojovali v řadách; osm až deset řad vytvářelo útvar zvaný falanga. Každý voják držel dlouhé kopí v podpaží. Nepřítel tak před sebou viděl masu kopí a štítů, kterou bylo obtížné prorazit, a jakmile se dala do pohybu, také zastavit.
Lučištníci se v řeckém vojenství uplatňovali již od nejstarších dob. Řecká vojska se však soustředila především na bojovníky ve falanze a lukostřelbu s výjimkou Kréty zanedbávala. Lučištníci nosili luk a šípy, ale také meč a malý štít. V řeckých armádách proto často sloužili jako žoldnéři, obvykle skythského nebo krétského původu.
Hamippové byli lehce vyzbrojení pěšáci vycvičení k boji po boku jízdy. Do bitvy postupovali přidržujíce se koňských ocasů. Uplatňovali se zejména při přímých střetech jezdectva, kdy svými meči útočili na nepřátelské jezdce.
Související produkty
