Český granát - tradiční český kámen

Český granát – průhledný až průsvitný pyrop z českých nalezišť. Pyrop (křemičitan hořečnato-hlinitý) je krychlový minerál ze skupiny granátů, kterých je asi 20 druhů a které se liší jak chemickým složením, tak velikostmi od rozměrů lidské hlavy po viditelnou pouze pod mikroskopem. 

Pyrop je z nich nejkrásnější a tedy nejvyhledávanější pro šperkařské použití (má ale i další technické využití). Název pyrop pochází z řeckého „pyropos“ – „podobný ohni“ dle jeho barvy v odstínech tmavě červené – nebo rovněž z řeckého „ohnivé oko“; podobně název „granát“ známý od 13. století (Albert Magnus) odkazuje k latinskému výrazu pro „zrno“ („granum“) nebo k barvě granátového jablka. Barva je podobná rubínu, proto se v minulosti pyrop a rubín zaměňovaly; rubín je však výrazně dražší. Historicky se granáty používaly ve všech dobách (např. nálezy z doby stěhování národů). Nejoblíbenější pyrop se podle svého nejznámějšího naleziště – České republiky, kde se těží zejména od 16. století (v malé míře i dříve), a podle zdejší výjimečné kvality a barvy – nazývá také „český granát“. Pyrop se však nachází i v dalších světových oblastech, zejména při těžbě diamantů („kapský rubín“ apod.).

Kvalitní český granát se zde nachází téměř výhradně v oblasti Českého středohoří a to většinou do velikosti 5 mm. Dnes se těží v lokalitách Podsedice u Třebenic a Vestřev u Hostinného. První zmínka o něm je již z r. 1546 z knihy jáchymovského lékaře Georgia Agricoly „De natura fossilium“. Hojně se vyskytuje např. na křišťálových nádobách z doby Rudolfa II. Mnoho historických informací lze najít v knize z r. 1609 „Gemmarum et Lapidum historia“ (autor Anselmus Boetius de Boot, osobní lékař Rudolfa II.) – připisuje se mu zde řada léčebných účinků a je zde zmíněn i pyrop velikosti a tvaru holubího vejce ve sbírce Rudolfa II. (je možné, že jde o tentýž, který se dnes nachází v Drážďanech (sbírka Das Grüne Gewölbe), jde o největší známý český granát o rozměrech 35 x 18 mm a váze 9,6 g). (Ještě k tomuto tématu, největší český granát na území ČR je ve sbírce Muzea českého granátu v Třebenicích – 12,3 x 8,6 mm, 2,6 g).

V pobělohorské době se centrum broušení kamenů přesouvá z Prahy do Turnova (zde se český granát brousí dodnes), Rovenska pod Troskami a okolí. Celoevropská obliba vzrostla poté, co se ruská carevna objevila v roce 1815 ve Vídni se souborem šperků ze zlata a českého granátu. Z roku 1820 pochází mimořádná souprava šperků baronky Ulriky von Levetzow vyrobená z 469 českých granátů. Největší rozkvět zpracování českého granátu byl ke konci 19. století s vývozem zejména do Polska a Ruska. V té době se těžbou a zpracováním českého granátu živilo přes 10000 lidí. Na přelomu století výroba prudce poklesla (předchozí znehodnocení kvality šperků, výroba syntetického rubínu); dnes je však český granát opět velice populární.