Zpět do e-shopu

Rožmberská růže

Rožmberská růže
Středověk Pátek, 24. květen 2024

Červená růže na stříbrném poli je dodnes neodmyslitelně spjatá se slavným starobylým jihočeským rodem pánů z Rožmberka, kteří byli více jak čtyři století jedním z nejmocnějších šlechtických rodů v českém království. Členové tohoto rodu jako příslušníci vyšší šlechty tradičně zastávali některé z nejvyšších úřadů v Českém království a někteří z nich se stali také významnými církevními hodnostáři. Rod vybudoval v jižních Čechách rozsáhlé dominium a bohatí a mocní Rožmberkové mnohdy neváhali stát v opozici vůči českému králi. V bouřlivé době husitských válek tento tradičně katolický rod bojoval proti husitům a za legitimního panovníka považoval císaře Zikmunda Lucemburského. Erb s červenou pětilistou růží se stal tradičním symbolem síly, prestiže a moci. Kde má však tento proslulý znak svůj původ?

Erb pánů z Rožmberka. Klášter Vyšší Brod, přelom 13.-14. století. Wikimedia Commons

Páni z Rožmberka byli původně jednou z rodových linií mnohem většího šlechtického rodu, označovaného jako Vítkovci. Toto pojmenování pochází od nejstaršího doloženého předka a zároveň zakladatele rodu, jihočeského šlechtice Vítka z Prčice. Ten měl ve 2. polovině 12. století působit v úřadu stolníka u tehdy vládnoucích Přemyslovců a za svého života získal majetek jak na jihu Čech, tak i částečně v Rakousku.

Jeho pět synů (historicky jsou doloženi čtyři) se mělo stát zakladateli jednotlivých samostatných větví rodu – podle tradiční erbovní pověsti mělo dojít k tzv. „dělení růží“, kdy Vítek z Prčice udělil všem svým pěti synům stejný znak, tedy symbolicky pětilistou růži, avšak každému v jiné barevné kombinaci. Syn Jindřich, zakladatel pánů z Hradce, nosil zlatou růži na modrém poli. Od této větve rodu se později oddělili ještě páni ze Stáže, kteří nosili modrou růži na zlatém poli. Další ze synů, Vítek II., se stal zakladatelem pánů z Krumlova a nosil zelenou růži na stříbrném poli, zatímco mladší Vítek III., zakladatel pánů z Rožmberka nosil červenou růži na stříbrném poli a Vítek IV., zakladatel pánů z Landštejna, nosil stříbrnou růži na červeném poli. Pátým synem, který není spolehlivě doložen, měl být levoboček Sezema, který obdržel černou růži ve zlatém poli, přičemž barva růže měla ukazovat na jeho nemanželský původ.

Ať již byla pravda o rozdělování rodových erbů v rodu Vítkovců jakákoliv, jisté je, že všech pět (respektive šest) větví rodu skutečně existovalo. Všechny tyto rodové linie s výjimkou pánů z Krumlova a pánů ze Stráže přetrvaly až do počátku 17. století, kdy však nakonec jedna po druhé zanikly. Posledními byli Sezimové z Ústí, kteří vymřeli roku 1621. Rod Rožmberků vymřel již roku 1611 s posledním mužským příslušníkem Petrem Vokem z Rožmberka.

A co číst dál