Pavéza se jako svébytný typ štítu formovala během první poloviny 14. století. Štíty, které pak můžeme označit jako skutečné pavézy, se používaly přibližně od poloviny 14. století do první poloviny 16. století. Tvary jednotlivých pavéz se mohly vzájemně lišit, nicméně nejčastější byl tvar obdélníku se zakulacenými rohy, případně se zaoblenou horní hranou. Společným prvkem většiny pavéz bylo svisle orientované středové žebro, tvořené buď prohnutím štítu, nebo zesilujícím sloupkem.
Pavézy se vyráběly v několika velikostech. Velké pavézy mohly krýt skoro celou postavu, středně velké trup a částečně nohy. Za těmito pavézami se obvykle při nabíjení kryli střelci z kuší či ručnic, přičemž středně velké pavézy si střelci mohli nosit sami na zádech a při nabíjení se k nepříteli otáčeli zády.
Malé pavézky tvořily samostatnou větev a tento typ štítu mohl být nošen jak pěšáky, tak jezdci. Pro jezdce – zejména pro středně těžkooděné jezdce a lehké jezdce evropského i východního typu – se ve střední a východní Evropě (Svatá říše římská, České království, Uhry, Polsko etc.) jednalo o poměrně oblíbený typ štítu, který mohli nosit místo jezdeckého štítu typu tzv. tarče.
Ručně malovaný dřevěný středověký štít, vhodné pro dobovou rekonstrukci středověkého bojovníka.
- Výška 61 cm
- Šířka nahoře 37 cm
- Šířka dole 30 cm
- Váha přibližně 2,4-2,5 kg
Související produkty
