Píšťaly

Píšťaly – Dech Světa

Píšťaly – hudební nástroj starý jako lidstvo

Dřevěné, kostěné a bambusové píšťaly provázejí lidstvo od nepaměti. V různých formách a variantách je nalezneme po celém světě. V lidové kultuře sloužily nejen jako jednoduchý doprovodný nástroj k zábavě, ale také jako prostředek ke zkrácení dlouhé chvíle, k meditaci a rozjímání, a dokonce i k vábení opačného pohlaví. Říká se, že teprve při hraní na píšťalu si člověk plně uvědomí cennost lidského dechu a křehkost tónů pronikajících mezi prsty.

Tradiční výroba píšťal a fujar

Nabízíme špičkové dechové nástroje od slovenského mistra, jehož výrobky patří podle mnohých referencí mezi nejlepší. V naší nabídce naleznete píšťaly, koncovky, dvojačky a fujary. Většina z nich je vyrobena z černého bezu, což zaručuje kvalitní zvuk a dlouhou životnost. Každý nástroj je ručně vyráběn a pečlivě laděn, aby splnil nároky i těch nejnáročnějších hudebníků.

Indiánská flétna Siyotanka

Mezi původními obyvateli Severní Ameriky vznikla Siyotanka (American Native Flute) – tradiční indiánská flétna. Podle legendy se tento nástroj zrodil díky datlovi, který při hledání termitů vyťukal otvory v duté větvi. Když vítr foukal podél těchto otvorů, vznikla hudba, která uchvátila místní obyvatele, a tak se ji pokusili napodobit.

Tato indiánská flétna je tvořena dvěma vzduchovými komorami, které odděluje vnitřní stěna nazývaná konektor. Tato konstrukce umožňuje plynulý vznik zvuku, kdy vzduch proudí z ústní komory do zvukové komory. Flétna má zvukový otvor a prstové dírky pro ladění tónů.

Siyotanky jsou tradičně vyráběny v molové pentatonické stupnici a obvykle mají pět nebo šest dírek. Dnes si tento nástroj získává oblibu i v durové nebo diatonické stupnici a je využíván hudebníky napříč žánry, kteří hledají hluboký, přirozený zvuk propojující minulost a přítomnost.

Koncovky a fujary – dech minulosti i současnosti

Kromě fléten nabízíme také koncovky a fujary. Fujara je tradičně spojována se Slovenskem a pastevectvím. Historické prameny však dokládají její rozšíření i na Valašsku, kde si našla mnoho hráčů díky své jedinečné zvukové barevnosti. Fujara si získala nadšence po celém světě, kteří s ní experimentují a objevují její nové zvukové možnosti.

První písemné zmínky o fujaře pocházejí ze 17. století, kdy se stala nepostradatelnou součástí života pastevců a salašníků. Sloužila k dorozumívání mezi pastevci, jako signál pro stáda ovcí a často byla využívána také jako hůl, o kterou se pastýři opírali při své práci.

Hra na fujaru měla i uklidňující účinky na ovce, které se cítily bezpečněji, a zároveň zpříjemňovala dlouhé večery při pasení. Fujara se však používala také při lidových průvodech, tancovačkách, obřadech a pohřbech, což z ní činilo významný nástroj lidové kultury.