Tato replika athénského zlatého statéru je odlita podle originální mince a vyrobena z cínové slitiny pozlacené 22karátovým zlatem. Mince je uložena v průhledném blistru zasazeném do otvoru na přední straně rozkládacího obalu. Obal zdobí vyobrazení Akropole, uvnitř jsou představeny obě mince z této kolekce a další řecké motivy. Součástí jsou historické informace o mincích i o vzestupu a pádu starověké řecké říše.
Historické informace
Originální athénský statér, podle něhož byla replika vytvořena, byl vyražen během velkého obléhání Athén v roce 296 př. n. l. ze zlata sejmutého ze sochy Athény v Parthenónu. Na lícní straně je zobrazena Athéna, na rubu athénská sova.
Řecko se začalo vynořovat z temného období v 8. století př. n. l. Staří Řekové žili na řecké pevnině a ostrovech, ale s růstem počtu obyvatel se usazovali také na území dnešního Turecka a v koloniích roztroušených podél pobřeží Středozemního moře. Řecké osady se nacházely v Itálii, na Sicílii, v severní Africe a na západě až na území dnešní Francie. Při námořních cestách za obchodem a novou půdou šířili Řekové svůj způsob života do mnoha oblastí.
Jednotná země nazývaná Řecko tehdy neexistovala. Místo ní zde byly malé městské státy, z nichž každý měl vlastní vládu. Někdy spolu bojovaly, jindy se spojovaly. Mezi největší patřily Athény, Sparta, Korint a Olympia.
Řekové vytvořili způsob života, který ostatní národy obdivovaly a napodobovaly. Římané například přejímali řecké umění i božstva. Staří Řekové zkoušeli demokratické uspořádání, založili olympijské hry a zanechali významné myšlenky v oblasti vědy, umění a filozofie.
Alexandr Veliký zamýšlel vytvořit řeckou říši zahrnující většinu tehdy známého světa. Zemřel však v roce 323 př. n. l. a jeho říši si rozdělili soupeřící vojevůdci. Vzniklá království zachovala mnoho prvků řeckého způsobu života, nakonec však podlehla rostoucí moci Říma.
Související produkty
