Tento přívěsek ve tvaru vlčí lebky vychází z historických předloh ze severní Evropy a keltských oblastí. Vlk měl v mnoha předkřesťanských společnostech výjimečné postavení: jako divoké zvíře žijící na okraji lidských sídel ztělesňoval sílu, vytrvalost a sociální řád, ale také blízkost nespoutané přírodě.
Přívěsek s vlčí hlavou zachycuje symboliku pohanského myšlení v čisté, jednoduché formě a vyjadřuje úzký vztah předkřesťanských společností k jejich přirozenému prostředí.
Nadčasový šperk pro ty, kteří se zajímají o archeologii, pohanství a tradiční symboliku.
- Matriál: bronz
- Rozměry: 3 × 1,7 × 0,9 cm
Součástí balení je černá kožená šňůrka.
Pro germánské kmeny měl vlk zvláště válečný a mytologický význam. Byl považován za symbol bojovníka: divoký, neohrožený, nespoutaný. Ulfhednar (bojovníci odění do vlčích kůží) věřili, že v boji přebírají sílu a zuřivost vlka.
Germánské kmeny vnímaly vlky jako průvodce padlých na bojišti a Bůh Ódin (Wotan) byl doprovázen dvěma vlky, Geri („nenasytný“) a Freki („hltavý“), kteří zosobňovali boj, smrt a neukojitelný hlad.
U Keltů měl vlk spíše přírodní a částečně ochrannou roli. Byl považován za strážce lesů a průvodce mezi světy, spojený s jiným světem – říší Bohů a předků. Bohyně jako Morrígan nebo regionální mateřská Božstva byly s vlky úzce spojovány.