Římská sada mincí, Vojenská tažení a povstání

Repliky mincí Aureus císaře Claudia, Denarius císaře Augusta, Sestertius a Dupondius 

Tyto reprodukce denáru císaře Tita a aureu císaře Nerona jsou odlity přímo podle originálních mincí a vyrobeny z cínové slitiny (pewter). Zlatý aureus je pozlacen 22karátovým zlatem.

Balení ve stylu informační brožury má na přední straně otvory, ve kterých jsou mince uloženy v průhledných blistrech. Přední stranu zdobí motiv římské mozaiky a další římské motivy se nacházejí uvnitř. Součástí balení jsou informace o jednotlivých mincích a jejich historii. Na zadní straně naleznete informace o tom, jak byly mince ve starověkém Římě využívány jako prostředek šíření zpráv, a také časovou osu.

Za vlády císaře Nerona vedla Boudicca, královna kmene Icenů ve východní Anglii, své slavné povstání proti Římanům. Po smrti jejího manžela, krále Prasutaga, se Římané rozhodli převzít území kmene, přestože zesnulý král odkázal své království společně svým dvěma dcerám a římskému císaři.

Brutální postup Římanů přiměl Boudiccu, aby spolu se svým kmenem a sousedními Trinovanty povstala. Povstalci zaútočili nejprve na Camulodunum (dnešní Colchester) a poté na Londinium (Londýn). Obě města byla vypálena a jejich obyvatelé pobiti. Následně povstání zasáhlo také Verulamium, dnešní St Albans.

Římský místodržitel Gaius Suetonius Paulinus nakonec povstání potlačil. Podle antických pramenů zahynuly desetitisíce Britů, zatímco římské ztráty byly výrazně nižší. Boudicca unikla z bojiště a podle Tacita následně požila jed. Povstání tím skončilo.

Rub Neronovy mince zobrazuje římského boha Jupitera, což mělo připomínat božskou ochranu císaře.

Titus byl synem císaře Vespasiana. Kolem roku 60 n. l. sloužil v Británii. Po smrti svého otce roku 79 n. l. se stal římským císařem. Během jeho krátké, přibližně dvouleté vlády pokračovala římská expanze v Británii. Titus zemřel roku 81 n. l. na horečku.

Římské mince nebyly pouze prostředkem k placení za zboží. Jejich rubové strany sloužily také k šíření zpráv a císařské propagandy. Připomínaly vojenská vítězství, významné události nebo propagovaly postavení a vlastnosti císaře. Panovník mohl například nechat na minci zobrazit božstvo, s jehož vlastnostmi chtěl být spojován. Protože mince obíhaly po celé Římské říši, pomáhaly šířit zprávy o událostech, které se odehrály i ve velmi vzdálených částech impéria.

• Dovoz z Velké Británie