Řím a Etrurie

Řím a Etrurie

Římské a etruské mince. V této oblasti byla předchůdcem mincí platidla ve formě odlitků mědi nebo jejich kusů, posléze i tzv. značená měď („aes signatum“) v podobě cihel s vyznačeným obrázkem, často skotem, připomínajícím předchozí běžné platidlo – ostatně latinsky výraz pro skot je „pecus“ – odtud vzniklo slovo „pecunia“ znamenající peníze i v českém překladu. Z mědi byly i první římské mince – tehdy ještě lité – poté, co se peníze začaly razit, přibývají dražší materiály. Mezi konkrétní, nejběžnější druhy vydávaných mincí patří denár (stříbro, od 1. pol. 3. st. př. n. l.), sestercius (první doklad 211 př. n. l., původně stříbro, postupně stále horší kovy), as (z mědi, 10 asů = denár). Od 2. st. se na mincích vyskytují jména úředníků a panovníků, lze tak lépe určit dataci. Motivem na líci byli panovníci z profilu. Již roku 290 př. n. l. vznikl první mincovní úřad a mincovna na Kapitolu. Po rozpadu římské říše na jejím území přestal prakticky mincovní systém fungovat a nastal návrat ke komoditnímu nebo směnnému obchodu; na území Byzance se systém dále rozvíjel, ale docházelo k postupné devalvaci a ke konci říše se používaly již jen měděné mince.

Číst více
cena
85 Kč95 Kč

Římské a etruské mince. V této oblasti byla předchůdcem mincí platidla ve formě odlitků mědi nebo jejich kusů, posléze i tzv. značená měď („aes signatum“) v podobě cihel s vyznačeným obrázkem, často skotem, připomínajícím předchozí běžné platidlo – ostatně latinsky výraz pro skot je „pecus“ – odtud vzniklo slovo „pecunia“ znamenající peníze i v českém překladu. Z mědi byly i první římské mince – tehdy ještě lité – poté, co se peníze začaly razit, přibývají dražší materiály. Mezi konkrétní, nejběžnější druhy vydávaných mincí patří denár (stříbro, od 1. pol. 3. st. př. n. l.), sestercius (první doklad 211 př. n. l., původně stříbro, postupně stále horší kovy), as (z mědi, 10 asů = denár). Od 2. st. se na mincích vyskytují jména úředníků a panovníků, lze tak lépe určit dataci. Motivem na líci byli panovníci z profilu. Již roku 290 př. n. l. vznikl první mincovní úřad a mincovna na Kapitolu. Po rozpadu římské říše na jejím území přestal prakticky mincovní systém fungovat a nastal návrat ke komoditnímu nebo směnnému obchodu; na území Byzance se systém dále rozvíjel, ale docházelo k postupné devalvaci a ke konci říše se používaly již jen měděné mince.