středověk až renesance, mince

Středověk až renesance, mince

Středověké mince, pražské groše a tolary. Na českém území se původně platilo jakýmsi druhem šátků – 10 ks se vyrovnalo denáru; první ražba mincí je doložena z roku 960 (Boleslav I.); šlo postupně o denáry „velkého střížku“ (10. st. - 1. pol. 11. st.), dále denáry „malého střížku“ (2. pol. 11. st. - 1. pol. 13. st.) a brakteáty od 13. st. (tenké, 40 mm, asi 1 g stříbra). Na nich se poprvé setkáváme i s českým znakem – dvouocasým lvem.

Číst více
cena
65 Kč1 650 Kč
  • Novinka -24%
    PRAŽSKÝ GROŠ staromosaz
    85 Kč
    65 Kč
    Katalogové číslo: SLE8456 Skladem
    - +
  • Novinka
    Čechy, Rudolf II, Tolar, replika mince - zinek, staromosaz
  • 95 Kč Katalogové číslo: MCO25 Skladem
    - +
  • 75 Kč Katalogové číslo: MCO23 Skladem
    - +
  • 1 650 Kč Katalogové číslo: FPR57 Skladem
    - +
  • Novinka
    Anlaf Guthfrithsson, Northumbira a Dublin vikinská mince, replika, stříbro 925
    895 Kč Katalogové číslo: GOR8745 Skladem
    - +
  • 985 Kč Katalogové číslo: MCO29 Skladem
    - +
  • Novinka
    SIHTRIC II.,Northumbira, cca 940 replika vikinské mince, stříbro 925
    1 100 Kč Katalogové číslo: GOR5485 2-3 týdny
    - +
  • Novinka
    ERIC BLOODAXE, Northumbira, 952 replika vikinské mince, stříbro 925
    1 100 Kč Katalogové číslo: SBR3567 2-3 týdny
    - +
  • | 1 |

    Středověké mince, pražské groše a tolary. Po rozpadu západořímské říše se výjimečně vyskytovaly barbarské mince, spíše se však vůbec nepoužívaly. Na britských ostrovech se znovu razí mince od 8. století (arcibiskupové v Yorku a Canterbury). Frankové však razili mince již od zakladatele franské říše Chlodvíka I. Merovejského (králem 481-511) – konkrétně zlaté i stříbrné denáry. Karel Veliký pak zavedl karolinskou libru rovnající se 240 denárům, panovník si vyhradil na ražbu mincí monopol, objevily se zákony proti padělatelům – těm hrozily ve středověku nejvyšší tresty, např. uvaření v oleji. Motivy na rubu i líci jsou spojeny s konkrétními panovníky nebo křesťanstvím. Mince vyrobené ze zlata byly většinou různé typy dukátů, popř. florény. Stroje na výrobu mincí se zavádí od 16. st. V době italské renesance se ze směnek vyvinuly první evropské bankovky (mimo to existovaly i v Číně).

    Na českém území se původně platilo jakýmsi druhem šátků – 10 ks se vyrovnalo denáru; první ražba mincí je doložena z roku 960 (Boleslav I.); šlo postupně o denáry „velkého střížku“ (10. st. - 1. pol. 11. st.), dále denáry „malého střížku“ (2. pol. 11. st. - 1. pol. 13. st.) a brakteáty od 13. st. (tenké, 40 mm, asi 1 g stříbra). Na nich se poprvé setkáváme i s českým znakem – dvouocasým lvem.

    Rozvoj ražby souvisel se vznikem nových měst a objevy nových stříbrných dolů. Ve 13. st. se zde již razilo na 21 oficiálních místech. Ve 14. až poč. 16. st. se setkáváme s kvalitnějšími groši (denarius grossus); pražský groš (grossus pragenses, posléze ražený v Kutné Hoře) byl svého času nejkvalitnější měnou v Evropě. Pro představu, ve 14. století si nádeník vydělal 4-6 grošů týdně, tesař 16-20, krávu mohl koupit za 22-55, kus másla nebo sýra nebo nůž za groš. V 15. st. si běžný řemeslník vydělal 2,5 groše denně – kamenný dům na dnešním Staroměstském náměstí v Praze stál až 12000 grošů, v postranní uličce ale už „jen“ 1200 a dřevěný dům 360; kuře stálo půl groše a boty 4. Na poč. 16. st. se objevuje po otevření tamních stříbrných dolů jáchymovský tolar (30 g stříbra = 24 pražských grošů; od něj odvozuje své jméno dolar).