karetky, příze

Karetky, příze

Ručně vyráběné karetky. Příze.

Technika tkaní na karetkách je výjimečná svými možnostmi vzorování; od jednoduchých linií a motivů po písmena a složité zvířecí nebo rostlinné vzory. Karetka je destička, skrz níž jsou provlečena jednotlivá vlákna osnovy. Nejčastěji se setkáme s karetkami čtvercovými se čtyřmi otvory v rozích, existují ale i se dvěma otvory, tříboké, šesti i osmiboké apod. Nejčastěji se karetkami otáčí o 90° dopředu nebo dozadu v různých kombinacích dle konkrétního vzoru. Vznik karetek je zahalen tajemstvím; dosud například neustává debata o způsobu výroby tzv. Ramsesova pásu z roku přibližně 1185 př. n. l.. Důvodem malého množství archeologických nálezů je organický původ příze, ale často i samotných karetek (dřevo, kůže); spíše se dochovaly karetky z kostí, slonoviny nebo bronzu. Dnes je nejjednodušší použít pevný papír, třeba hrací karty.

Více dokladů najdeme až u římské říše, v civilizaci keltské (vzory z Hochdorfu), vikingské (vzory z Birky) i slovanské. Na území dnešní ČR jsou nejstarším dokladem karetky z parohoviny z 9. století nalezené u Starého Města u Uherského Hradiště. Velkým rozvoj pak zaznamenala technika ve středověku, dodnes zůstává lidovým řemeslem. Mimo Evropu se technika využívala v Africe a především po celé Asii. Využití pásů tkaných na karetkách bylo a je zejména na ozdobu oděvů, nicméně pásy se vyznačují velkou pevností a odolností a používaly se i jako popruhy, opasky apod.
Osnovu s karetkami šlo rovněž zavěsit na tkalcovský stav po stranách při výrobě standardní látky, která tak již vznikala ozdobně lemovaná (knížecí plášť z Thorsbjergu). Materiálem bývala především snadno barvitelná vlna, doplňovaná hedvábím, zlatými nebo stříbrnými vlákny, méně len, později bavlna.

Výroba karetek

 

 

Číst více
cena
195 Kč195 Kč

Ručně vyráběné karetky. Příze.

Technika tkaní na karetkách je výjimečná svými možnostmi vzorování; od jednoduchých linií a motivů po písmena a složité zvířecí nebo rostlinné vzory. Karetka je destička, skrz níž jsou provlečena jednotlivá vlákna osnovy. Nejčastěji se setkáme s karetkami čtvercovými se čtyřmi otvory v rozích, existují ale i se dvěma otvory, tříboké, šesti i osmiboké apod. Nejčastěji se karetkami otáčí o 90° dopředu nebo dozadu v různých kombinacích dle konkrétního vzoru. Vznik karetek je zahalen tajemstvím; dosud například neustává debata o způsobu výroby tzv. Ramsesova pásu z roku přibližně 1185 př. n. l.. Důvodem malého množství archeologických nálezů je organický původ příze, ale často i samotných karetek (dřevo, kůže); spíše se dochovaly karetky z kostí, slonoviny nebo bronzu. Dnes je nejjednodušší použít pevný papír, třeba hrací karty.

Více dokladů najdeme až u římské říše, v civilizaci keltské (vzory z Hochdorfu), vikingské (vzory z Birky) i slovanské. Na území dnešní ČR jsou nejstarším dokladem karetky z parohoviny z 9. století nalezené u Starého Města u Uherského Hradiště. Velkým rozvoj pak zaznamenala technika ve středověku, dodnes zůstává lidovým řemeslem. Mimo Evropu se technika využívala v Africe a především po celé Asii. Využití pásů tkaných na karetkách bylo a je zejména na ozdobu oděvů, nicméně pásy se vyznačují velkou pevností a odolností a používaly se i jako popruhy, opasky apod.
Osnovu s karetkami šlo rovněž zavěsit na tkalcovský stav po stranách při výrobě standardní látky, která tak již vznikala ozdobně lemovaná (knížecí plášť z Thorsbjergu). Materiálem bývala především snadno barvitelná vlna, doplňovaná hedvábím, zlatými nebo stříbrnými vlákny, méně len, později bavlna.

Výroba karetek