Zpět do e-shopu

Bitva u Nebovid – boj o Třech králích

Bitva u Nebovid – boj o Třech králích
Středověk Čtvrtek, 14. březen 2024

Bitva u Nebovid – boj o Třech králích

Po bitvě u Kutné Hory, která se odehrála během 21. a 22. prosince 1421, se císař Zikmund cítil vítězem. Husity sice nerozdrtil, avšak když husitský hejtman Jan Žižka odtáhl s vojskem směrem na Kolín, mohlo se křižácké vojsko považovat za vítězné, neboť tzv. podrželo pole. Zikmund takto považoval celou záležitost za vyřízenou a s ohledem na panující zimu nechal své vojsko, aby se rozptýlilo a nalezlo ubytování v Kutné Hoře a okolních vsích. Záhy se ukázalo, že podcenil situaci – či spíše samotného Jana Žižku.

Žižka totiž mezitím v období mezi vánočními svátky a počátkem nového roku 1422 u Kolína shromažďoval další posily, které měly k jeho vojsku dorazit především z východních Čech. Poté na začátku ledna vytáhl zpět směrem na Kutnou Horu a v den svátku Tří králů 6. ledna 1422 spatřili první křižáci husitské vojsko připravené k boji na pozici severozápadně od města u vesnice Nebovidy, tedy asi ve vzdálenosti pouhých 6 km od hradeb Kutné Hory. S husity se tehdy pustil do boje pouze narychlo shromážděný předvoj křižáckého vojska, který však neuspěl a údajně utrpěl značné ztráty mezi křižáky z Uher. Nelze se tomu divit, neboť komunikace mezi rozptýlenými křižáckými oddíly by byla i za jiných podmínek obtížná a v dané situaci, kdy Žižkův návrat nikdo neočekával, dokonce nemožná. Císař Zikmund si to uvědomoval stejně jako skutečnost, že případná obrana Kutné Hory s pouhou částí křižácké armády představovala riziko, že husité město dobydou. Z tohoto důvodu nařídil provést ústup v noci z 6. na 7. ledna. Vojsko, jehož nepříliš organizované stahování nemělo daleko k útěku, doprovázeli také někteří katoličtí měšťané z Kutné hory. Ve snaze zanechat Žižkovi doslova „spálenou zemi“ křižáci město zapálili a odvedli s sebou horníky – tím chtěli husitům zkomplikovat obnovení těžby v kutnohorských stříbrných dolech, které měly obrovský hospodářský, a tedy i strategický význam. Tento úmysl nepřítele byl Žižkovi natolik zřejmý, že ihned po vítězné bitvě nezačal protivníka pronásledovat, ale soustředil se na uhašení požáru ve městě. Teprve jakmile tohoto cíle dosáhl, pokračoval s vojskem za ustupujícími křižáky směrem k Německému (dnes Havlíčkovu) Brodu... 

A co číst dál